Červen 2014

My prostě nekomunikujeme!

22. června 2014 v 7:38 Moje bláboly
Ráda bych se vyjádřila k tématu, které je dnes dosti aktuální.

Mobilní telefony, tablety a jiné ,,přenosné věci s internetem" nám ničí přirozenou komunikace mezi lidmi.
Děsí mě, že když přijdu na autobusovou zastávku, všichni se jen dívají do mobilů a nepovídají si mezi sebou.

Ale teď vážně, vraťme se do doby, kdy byly mobily ještě k pouhému zavolání, popř. na něm bylo pár her. Nepamatuji si, že bych v té době přišla na zastávku a lidé se vesele družili, vyprávěli vtipy naprosto neznámým osobám, které v životě neviděli.
Ne.
Pravděpodovně seděli na lavičkách, metr od druhých, nebo stáli u silnice a kouřili cigaretu. Někteří si četli, povídali si, ale jen se svými přáteli, které dobře znali.
Uznejte, že pokud by za vámi i v té ,,lepší" době přišel cizí člověk a dal by se s vámi jen tak do řeči, vaše nejtemnější část mozku už by v něm viděla někoho, kdo vás na další stanici bude pronásledovat, a pak vás přepadne. Nebo byste v něm viděli opilce, který bude za chvíli přidat ,dvacáka" na pivo.

Někdo by možná namítl, že dnes místo toho, aby se děti ve škole soustředili na hodinu, tak si hrají na mobilu. A opět, v čem je to horší než to, že si někdo kreslí, někdo spí a někdo kouká z okna. Prostě když mě ta hodina nezajímá, zabavím se jinak, ať už s mobilem nebo bez (podle kreseb v mém sešitu jasně poznáte, jaké předměty mě nebaví a že nemám chytrý telefon).
Anebo se snad studenti mají o hodině začít mezi sebou nahlas bavit? Tak si to prostě napíší přes mobil.
Nechci se nijak těchto činností zastávat, ale tak to prostě je, seberete jim mobily, najdou si něco jiného. Tím že člověk nebude mít schovaný za penálem o biologii mobil se z něj náhle nestane zarytý fanoušek přírodních věd. Jen si vymyslí něco jiného.

Nebaví mě ten trend, kdy když máte chytrý telefon, tak jste automaticky závislí na facebooku a neumíte se jinak zabavit. Ten, kdo se umí vyřádit i v něčem jiném, ten si prostě jde kreslit, zasportovat bez ohledu na to, jaký mobil má. A ten, kdo sedí u mobilu celý den, ten by prostě nic jiného stejnak nedělal, jen by přesedl k počítači či k televizi a nudil by se dále. Nechci samozřejmě někoho odsuzovat, ale myslím si, že tak to prostě je.

Nevidím tedy v chytrých telefonech žádnou zkázu lidstva a pokles komunikace, lidé se spolu nebaví už pěknou řádku let, není to tím, že máme telefony, nebylo to tím, že se začali vydávat noviny, které si lidé v autobusech četli, nebylo to ani ničím jiným. Zkrátka a jednoduše, pokud si chcete povídat, máte snad přátele, a ti, pokud jsou opravdoví, tak rádi mobil schovají do kapsy, vyrazí s vámi na pizzu a dokáží s vámi konverzovat i bez používání emotikon.

Schluss

Oostende a Brusel

21. června 2014 v 19:32 Budovy, města, místa
V březnu jsem navštívila v rámci výměnného pobytu Brusel a Oostende.


Oostende

Auschwitz - Birkenau

20. června 2014 v 19:37
V tomto článku naváži na povídání o zájezdu do Osvětimi. První článek můžete najít ZDE


Ryan Tedder, Miley Cyrus a Dean Winchester

13. června 2014 v 11:54 Kreslím
Ráda bych vám ukázala mé kresby, co jsem v poslední době vytvořila.
Tak nějak jsem měla hodně těžké dva týdny ve škole, učitelé na poslední chvíli honí klasifikaci a potřebují známky, popř. potřebují rozhodnout známky těm, co jsou na tom nerozhodně. To znamená samé kompozice, čtvrtletky, zkoušení, písemky,.. Chvílemi jsem toho už měla dost a prostě jsem chtěla vypadnout od učení, tak jsem si sedla a kreslila, relaxovala. Možná jsem těch pár hodin navíc mohla věnovat učení, ale to už bych se z toho zbláznila.

- Ryan Tedder, zpěvák skupiny One Republic

VLOG: Takový ten pocit, když...

8. června 2014 v 12:00 Moje bláboly
Tak jsem se rozhodla, že na téma týdne "Takový ten pocit", natočím video, snad se vám bude líbit :D

Raporrti - Jutela

7. června 2014 v 18:55 Moje bláboly
Na obrazovkách televize se objevuje muž ve středních letech, tmavovlasý, strniště, knírek, modré oči, celkem sympatický. Promluví a já ihned poznávám onen hlas. ,,Vážení kappaleté, dovolte, abych vás přivítal v bloku číslo 1. Možná jste trošku zaskočeni tím, kde jste a co se děje, ale to je u vás, začátečníků, pochopitelné", takže jsme tu přecijenom všichni poprvé, domýšlím si.
,, Mé jméno není podstatné, ale mohu vám prozradit, že jste byli vybráni pro jeden z nejnadějnějších programů současnosti. Muž a žena z každé země Evropy, možná právě díky vám budou nalezeny odpovědi na zásadní otázky týkající se lidského života."
Bla, bla, bla, kecy. Bylo vidět, že nás ten muž jen krmí propagačními bláboly, které jsou z poloviny výmyslem. No zdá se, že mu jeho projev ale většina lidí naprosto zobala z rukou, zaujatě hleděli na obrazovku a naslouchali. Tedy až na pár vyjímek, například drobná holčina stojící o pár uliček ode mě. Ta drze protáčela panenkami a dávalo najevo svůj nesouhlas s mužem na obrazovce. A o kousek dál stál brýlaty chlapík, který se místo pozorného poslouchání rozhlížel po konstrukci kupole.

Auschwitz

7. června 2014 v 12:20 Budovy, města, místa
Člověk nikdy nepochopí, čeho se ostatní lidé mohou dopustit. Často to bývalo za naprosto hloupým účelem, jakým bylo povýšení, uznání, či pouhé vybití vzteku.

Židé, nepřítel národa německého, v očích Němců ti, kteří byli bohatí, lakomí. Ach ty předsudky... Předsudky, které dopomohly k moci Adolfu Hitlerovi. Myslím si, že připomínat vám tyto dějiny je zbytečné, tak nějak doufám, že všichni vědí, jak to zhruba bylo, proto se spíše rozepíši o táboru samotném.

Tábor založil H. Himmler 27. dubna 1940, nejprve pro politické věžně a polské Židy. Vedoucím tábora byl Rudolf Höss.
Nápis ,,Arbeit macht frei" byl poprvé použit v Dachau, odkud si inspiraci do Osvětimi přivezl Rudolf Höss (pokud jste viděli Chlapce v pruhovaném pyžamu, tak to je ten otec rodiny). Později byl použit v téměř většině táborů (a ghett, např. Terezín), tedy až na pár vyjímek, třeba Buchenwald použil Jedem das Seine (každému co zaslouží)